Po delší době kulturního půstu, jsem se nečekaně rozhodla, za vydatného přispění mé kamarádky Péťi (a její kamarádky, která měla jiné kamarádky...které sehnaly volné lístky), že pojedu do Dobřan. Já a Péťa jsme vyrážely v časných ranních hodinách cca tak kolem 11h, abychom stihly autobus vyjíždějící z centrálního autobusového nádraží. S dotyčnou kamarádkou a jejími volnými lístky jsme měly sraz před areálem. Během cesty v autobuse, dala ona dotyčná vědět Péťě, že prý nestíhá a dorazí vlakem až po 15h.

Znamenitě. Čekat na neznámou osobu s lístky, čtyři hodiny před areálem, se mi moc nechtělo. Tudíž jsem se vydala hledat skulinu v plotě, kterou by se protáhlo mé kdysi dávno atletické tělo. Nakonec se mi podařilo najít místo, kde byl plot schůdný, respektive lehko překonatelný. Sbírala jsem odvahu a nenápadně s mobilem v ruce kroužila kolem vyhlídnutého místa. Pokaždé, když procházela nějaká osoba a podezřele na mě koukla, začala jsem ihned se zájmem hrát hada nebo listovat v telefonním seznam. Když jsem tam tak"nenápadně" kroužila asi čtvrt hodiny, přišel mladík, opět jsem vytáhla telefon a než jsem stihla uhrát prvních 9 bodů, vyhupsl přes plot rovnou do trávy a štrádoval si to rovnou k hlavní scéně. V tu ránu jsem se rozhodla! Uložila jsem rozehranou hru. Uzamkla tlačítka. Telefon pevně uchytila do kapsičky na batožině k tomu zřízené a všecko jsem to mrskla přes plot do kopřiv, do kterých jsem následně zahučela i já. Popálená ale šťastná jsem psala smsku Péťe o mém úspěšném pokusu o překonání plotu. Pak už jsem si po zbytek dne užívala u stánků s občerstvením, na hlavních i na těch menších scénách hlavně, když začalo pršet.

První naše kroky směřovaly na travnatý plácek, kde předváděl svoje bubenické umění chovanec z pavilonu č. 13. Po spořádání svačiny a vyslechnutí několika lidových písní za doprovodu bicí soupravy, jsme se vydaly směr hlavní scéna. Krom vystoupení Palice, Znouze a zlatého slovenského hřebu večera Pehy, jsem se těšily na skupinu VEGA! Vegu máme rádi. Vegu mám nahranou na videu - hned za Ondříčkovo Šeptej - takže shledání s touto kapelou byl pro mne zážitek tak silný, jako kdybych si dala irskou kávu, turka, presso nebo kapučíno s Marcelou Roštěnkovou z Vidlákova. Fandily jsme, pařily, zmokly a vyfotily se s Vegou.

Festival Mezi Ploty je nejen kulturně přínosný a umožňuje interpretům zviditelnit se v blázinci a bláznům zviditelnit se veřejnosti, ale hlavně poskytuje možnost lidem střízlivým - v tomto případě jsem byla střízlivý objekt já - srovnat chování tzv. bláznu a tzv. opilých návštěvníků. S postupujícími hodinami a vzrůstajícím obsahem alkoholu v krvi bylo jen velmi těžké určit, kdo že přišel na návštěvu a kdo je dlouhodobým obyvatelem dobřanské léčebny.