|
situace No.#1: M: buď zticha! (mírným hlasem) Ď: be be ...be M: drž už HUBU! (ječícím hlasem) Ď: béééééé M: zavři hubu nebo s tebou někam šlehnu! (stále ječí) Ď: buuuuééééé (ječí) M: to snad neni pravda. co zas řveš! Dostaneš na prdel, abys měl proč! Už mě to leze na nervy! (ječí) Ď: (utiší se) M: maminka se musela zas zlobit, zase si nasral maminku (mírným hlasem, jde si vzít prášek) (ukázka toho, jak sebemenší emoční situaci kompenzuje pomocí prášků) situace No.#2: M: kdo to zas votravuje (votřáveně) M: (zvedne telefon) jéé ahój... M:(telefonuje přibližně 30minut) M: (položí telefon, má znuděný výraz, prohodí něco v tom smyslu, že furt někdo votravuje) (ukázka toho, jak jí opravdu NEBAVÍ vést telefonní rozhovory, tato situace se opakuje někdy i 2x-3x denně) situace No.#3: M: kdo to zas votravuje (votřáveně) T: stejně je to pro Tebe (směrem k matce) M: jak to můžeš vědět? (nasupeně) T: protože mě každej volá na mobil (s klidným hlasem) M: a co pan R.? Ten Ti taky volá na mobil? (se zvýšeným hlasem) T: ten mi volá jen večer (tento argument matku naštve) M: aha a ty kurvy co Ti sem volají večer..?? (matka má na mysli telefonáty, při kterých se na druhém konci nikdo neozve nebo beze slova zavěsí, tyto "němé" telefonáty jsou nepravidelné - přibližně jeden za 1/4 roku) T: jak můžeš vědět, kdo to je, když se nikdo neozve? (s úsměvem na tváři) M: ze mě nebude nikdo dělat blbečka (odchází zvednout telefon) (ukázka toho, jak se dokáže úžasně rychle naštvat) |